Mazlíčci.

Naše první závody.

Ráno mlha a venku sotva 8 °C. Nic moc teplota pro teplomilnou čivavu.

Pro nás to byl den plný zvratů a překvapení. Při prohlídce parkuru jsem pečlivě zvažovala situace kde si budu muset psa ohlídat, aby udělal vše správně. Jaké pak bylo mé překvapení, když zklamal v místě kde bych to vůbec nečekala. Už první skoková překážka hrozila DISK (diskvalifikací)  protože Beník se rozhodl, že jí raději podleze než přeskočí. Odbíhal z parkuru poštěkat diváky a dokonce i paní rozhodčí, jakmile se k nám přiblížila a chtěla zkontrolovat zóny. Byl úplně rozhozený a tvářil se, že některé překážky v životě neviděl. :-(

V jednom běhu, když vběhnul do tunelu, tak z něho dloooouho nevycházel a protože byl zatočený pod kladinou, tak p. rozhodčí stála u jednoho konce, já u druhého a psa jsme žádná neviděla . Ptala se mě : Vidíte ho ? Já , nevidím.  A ona, já taky ne . Po nekonečně dlouhých vteřinách vylezl s nosem u země, čichajíc něco zajímavého. Pro mě opět překvapení, něco nového.Pro přihlížející ohromná legrace.
Druhý závodní den….

Ráno jsem vstávala se smíšenými pocity a říkala jsem si, copak mi ten pes dnes zase provede.Vše bylo nakonec úplně jinak.

První parkur jsme sice udělali jenom na půl a už neopravovali a pelášili domů.... ale druhý jsme udělali úplně celý i když se zádrhelem poštěkání neznámého návštěvníka ( za parkurem ), ale po vytažení piškotu to už celé Beník doběhnul bez chyby a ve své obvyklé rychlosti. Měla jsem velkou radost, že těm " lidem " ukázal, že to fakt umí a že umí skočky i přeskakovat a ne jenom podlézat.
V jampingu, jsme měli  nějaké chyby a odmítnutí, takže disk, ale  pes mi běžel ( hurá ), dokonce na mě ve slalomu občas i radostně štěknul. Velká změna proti prvnímu dni se sotva chodícím psem po parkuru a se " zdrháním " z parkuru. Takže hurá na další závody !